Valašský vojvoda
Soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda byl založen v květnu roku 1970. Navazuje na tradice tanečních skupin, které působily ve vesnicích okolo hory Ondřejník v moravských Beskydech.
Tradice lidové kultury sahá v našem kraji /lašsko-valašské pomezí/ do konce 15. století a později, kdy na východní Moravu pronikala po karpatském oblouku valašská kolonizace se svým způsobem života, kulturou - písněmi, tanci, zvyky, kroji i architekturou. V té době vznikaly po Beskydech četné salaše s loukami, kde se páslo tisíce ovcí dávajících obživu zdejším obyvatelům. Vůdcové valachů a správci salaší - valašští vojvodové - měli svá sídla na několika místech území Beskyd. Řídili se tzv. Valašským právem. Na tehdejším hukvaldském panství sídlili po 200 let valašští vojvodové z rodu Krpců a Žáčků v Kozlovicích /1565-1764/.
Proto si náš soubor zvolil název podle kdysi slavných valašských vojvodů, kteří se pro dnešní mladé lidi stali synonymem silného a čestného člověka. Nedaleko Kozlovic se rozkládají zříceniny hradu Hukvaldy /založen roku 1228/. V jeho podhradí vznikla počátkem 18. století stejnojmenná osada, v níž se narodil hudební skladatel Leoš Janáček /1854-1928/. V kozlovické hospodě U Harabiša črtal útržky, z nichž vznikly známé Lašské tance - s původním názvem Valašské tance. Leoš Janáček zapisoval písně i tance u místních nositelů tradic. K nejnadanějším patřili: zpěvačka a harmonikářka Žofka Havlová z Kozlovic, cimbalista František Klepáč z Kunčic pod Ondřejníkem, Matula z Pasek, Josef Křístek z Mniší... Mnohé z těchto zápisů se uplatňují v současném repertoáru souboru.
Leoš Janáček měl také značný podíl na úspěšném vystoupení kozlovických tanečníků a Válkovy cimbálové muziky z Kunčic pod Ondřejníkem na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze roku 1895, která byla důležitých mezníkem v kulturních dějinách naší země. Dalšími sběrateli lidových písní, kteří je zapisovali v našem regionu byli František Sušil, František Bartoš, z mladšího období Antonín Pustka z Kunčic /1877-1960/ a Vincenc Socha ze Lhotky pod Ondřejníkem /1903-1970/, jehož rozsáhlá sbírka /asi 1 500 písní a tanců/ je bohatou studnicí pro repertoár souboru. Nejbohatší odkaz v písních a tancích máme od Anežky Šenkové z Měrkovic, manželů Kalusových, či Marie Tobolové a mnoha dalších významných nositelů tradic z Kozlovic a okolí.
Leoš Janáček kdysi výstižně napsal: "Držím se kořenů života svého lidu, proto rostu a nepodlehnu!"
Vesnice Kozlovice je malebná podhorská obec, ležící na úpatí Ondřejníků. V současné době má asi 3 000 obyvatel. Byla založena 8. září roku 1294. Tanečníci a hudebníci souboru Valašský vojvoda vystupují v krojích rekonstruovaných na základě studia dobových materiálů z 2.poloviny 19. století.
A závěrem ještě krédo všech členů souboru Valašský vojvoda:
"Ať plody rodného kraje rozsévají veselí a kouzlí na tvářích úsměv"