DFS JASTRABČAN

Dětský soubor působí na folklórní scéně východního Slovenska už přes deset let. Členkami Jastrabčanu, kterých je v současné době více než patnáct, jsou žákyně Základní školy v Šarišském Jastrabí. Jejich věk se pohybuje od sedmi do čtrnácti roků. Jastrabčan se aktivně účastní všech významných folklórních akcí a pochlubit se může i vynikajícími sólovými zpěvačkami. Ty bývají často úspěšné i na pěveckých soutěžích, jako je Makovická struna nebo Spevy mojho rodu. Letos se „jastrabčanky“ v rámci celostání soutěže Detský hudobný folklór probojovaly až do zlatého pásma. Soubor také úzce spolupracuje s Národnostně-etnickým vysíláním Slovenského rozhlasu v Košicích. Folklórní soubor Jastrabčan je opravdu to nejlepší, co dětský rusínský folklór v současnosti na Slovensku nabízí.

GRÉCKOKATOLÍCKY BOHOSLOVECKÝ ZBOR SV. ROMANA SLADKOPEVCA

Mužský pěvecký sbor sv. Romana Sladkopevca vznikl na podzim roku 1992 z iniciativy bohoslovců Řeckokatolického kněžského semináře bl. biskupa Pavla Petra Gojdiče v Prešově. Jeho hlavním posláním je rozvíjet duchovní bohatství křesťanského východu, které se osobitým způsobem uchovává v podobě liturgických zpěvů. Sbor sv. Romana Sladkopevca pravidelně vystupuje na Festivalu sakrálního umění v Košicích, Festivalu duchovní písně ve Snině a při nejrůznějších příležitostech v Prešově. Účinkoval na pietním aktu, který připomněl 50. výročí smrti bl. biskupa Teodora Romži v Užhorodě, Mezinárodním festivalu duchovní písně v Košicích, vystupoval v Trnavě i v Martině. Absolvoval několik zahraničních cest a účastnil se dvou poutí. První vedla do Lurd a Fatimy, druhá do Říma na setkání „Ad limina apostolorum“, kde sbor vedl sv. liturgii v chrámu Santa Maria Maggiore, kde byli přítomni všichni slovenští biskupové. Další cesty mířily do Maďarska na mezinárodní festival Újfehértó a do Polska. Mezi nejcennější patří vystoupení na mezinárodní soutěži v Ná-mestovu, kde se sbor umísil ve stříbrném pásmu. Začátkem prosince loňského roku se zúčastnil blahořečení biskupa Pavla Petra Gojdiče v Římě, kde měl tu čest zpívat na náměstí sv. Petra za účasti sv. Otce a zástupů věřících z celého světa. V současnosti má sbor 40 členů a devět let pracuje pod vedením dirigenta Pavla Vasiľa. Na Souznění vystoupí komorní sestava.

SPV KOZLOVICE

Zkratka SPV ukrývá název občanského sdružení Sport pro všechny. Kozlovické sdružení vzniklo teprve v letošním roce, ale šlo pouze o formální změnu. Dříve už totiž členové SPV působili pod hlavičkou Sokol Kozlovice. Sdružení má asi 50 členů z řad Kozlovických žen, které se pravidelně scházejí v místní tělocvičně na hodinách aerobiku, fitballu, bodystylingu a stepaerobiku a jsou tedy připraveny na všechno. S láskou například každoročně připravují dětský den nebo mikulášskou nadílku pro děti. Mla-dší děvčata navíc třetím rokem navštěvují lekce junioraerobiku a podílejí se na tanečních vystoupeních v dynamickém rytmu hip-hopu.

ĽUDOVÁ HUDBA ONDREJA KANDRÁČA

Hudbu založil v roce 2004 její současný primáš Ondrej Kandráč. Členy seskupení jsou bývalí muzikanti z Folklórního souboru Šarišan, bratislavského Vojenského uměleckého souboru a Vysokoškolského FS Torysa z Prešova. Muzikanti úzce spolupracují s regionálním vysíláním Slovenského rozhlasu v Košicích. Během posledních dvou let vydali dvě mimořádně úspěšná CD: A čija to chyža a Sinu muj, sinu muj. Náklad byl vyprodaný za necelých devět týdnů. ĽH Ondreja Kandráča spolupracuje s nejvýznamnějšími folklórními zpěváky na východním Slovensku: Monikou Kandráčovou, Márií Mačoškovou, Annou Servickou, Mikulášem a Natálií Petrašovskými, Jozefem Andraščíkem, Annou Poráčovou, Vierkou Horňákovou nebo Márií Čokynovou. Repertoár ĽH Ondreja Kandráča tvoří písně z východoslovenského regionu, hlavně ze Šariše. Velký prostor mají rusínské lidové písně. Určitým obohacením jsou navíc instrumentální podoby středoslovenských, ale i rumunských, maďarských a ukrajinských melodií. V současnosti se ĽH Ondreja Kandráča zaměřuje na koncerty organizované ve spolupráci se Slovenským rozhlasem. Během letní folklórní sezóny vystupuje na festivalech doma i v zahraničí.

COLLEGIUM MARIANUM

Soubor Collegium Marianum, který vede Jana Semerádová, je stálé profesionální hudební a taneční těleso, jež vzniklo a působí při kulturní a vzdělávací instituci Collegium Marianum v Praze. Uměleckou činností usiluje o oživení zapomenutých hudebních a tanečních památek střední Evropy 17. a 18. století. Členy souboru jsou mladí čeští a zahraniční interpreti staré hudby, kteří pravidelně vystupují na domácích i zahraničních pódiích, ale věnují se také systematické vědecké a badatelské činnosti. Jejím výsledkem je řada novodobých premiér děl, která v minulosti ovlivnila vývoj evropského umění. Kromě pravidelné koncertní činnosti v Barokním knihovním sále na Starém Městě pražském realizuje soubor rozsáhlé projekty s významnými zahraničními sólisty, dirigenty a choreografy a účastní se mezinárodních hudebních festivalů v České republice i v zahraničí. V červenci 2002 provedl s velkým úspěchem na závěrečném představení festivalu v Brežici (Slovinsko) serenatu Hercules und Onfale. V červenci 2003 nastudoval hudebně-taneční představení Balet pro krále Slunce pod vedením francouzského choreografa Jean-Marc Piquemala. Na festivalu Mladé pódium 2003 soubor obdržel cenu Fóra mladých za nejlepší interpretační výkon. V srpnu téhož roku provedl obnovenou českou premiéru serenaty A. Vivaldiho La Senna festeggiante na zahajovacím koncertu festivalu Uckermärkische Musikwochen v Angermünde v Německu. Přímý přenos koncertu vysílaly německé i zahraniční rozhlasové společnosti v rámci European Broadcasting Union. V roce 2005 uvedl v Polsku, Maďarsku a na Slovensku ve spolupráci s polským souborem Ardente Sole, se slovenským Solamente Naturali a maďarským Aura Musicale unikátní projekt Ballet des nations. V roce 2003 vydalo Collegium Marianum profilové CD Hudba barokní Prahy. Druhý díl vyšel v roce 2005.

MONIKA KANDRÁČOVÁ

Narodila se v obci Ďačov u Lipan. Už odmalička vynikala čistým sopránových hlasem a bylo tedy jen přirozené, že svůj talent celý život chránila a rozvíjela. Monika Kandráčová je držitelkou řady cen, které získala na prestižních pěveckých soutěžích, jako je Prix de music Radio Bratislava nebo Makovická struna. Je interpretkou jak lidových, tak duchovně-mariánských písní. Jako první folklórní zpěvačka na Slovensku získala platinovou desku za vánoční titul Narodil se Kristus Pán. Pravidelně spolupracuje s nejznámějšími slovenskými lidovými orchestry a se Slovenským rozhlasem i televizí. Její podmanivý hlas si získal srdce milovníků folklóru nejenom na Slovensku, ale také v zahraničí.

MARIANNA VASILENKOVÁ

Marianna, které všichni říkají jednoduše Majka, se narodila 20. listopadu 1997 ve Svidníku. Jak na ni prozradila maminka, už odmalička to bylo hodně veselé a upovídané děvčátko. Zpívat začala hned v mateřské škole, když měla sotva pět let. Během následujících čtyř let se velmi úspěšně účastnila nejrůznějších pěveckých soutěží a letos se stala stříbrným Slavíkem Slovenska. Kromě lidových písní má Majka v oblibě i písně populární a zúčastňuje se i recitačních soutěží. Navíc se učí hrát na housle, vzorem je pro ni strýc, který hraje ve folklórním souboru Makovica. Majka má velmi citlivou povahu, rodina a rodinné vztahy jsou pro ni hodně důležité. Snaží se porozumět každému, ale nejsilnější pouto ji váže k babičce Helence, která je pro ni zosobněním ideálu ženské moudrosti, dobroty a krásy. Majka má pětiletou sestřičku Táňku, která jí prý ve zpívání začíná pomalu konkurovat.

PAVEL RYJÁČEK

Pavel Ryjáček studoval Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, ale události v listopadu 1989 jej přivedly na novinářskou dráhu. Ještě jako student začal pracovat v tehdejším krajském studiu Československého rozhlasu v Ústí nad Labem, později tu působil jako vedoucí zpravodajsko-publicistické redakce. Dva roky vedl armádní redakci ČRo 1 - Radiožurnálu a vedle toho začal moderovat pořady i na dalších celoplošných stanicích Českého rozhlasu. V roce 1997 se na čas znovu vrátil do Ústí nad Labem, tentokrát jako šéfredaktor. Od roku 2001 je jeho domovskou stanicí ČRo 3 - Vltava. Vedle toho spolupracuje také s tištěnými médii. Od studentských let je členem České hudební společnosti a rád se podílí na organizaci koncertního života. Je zakladatelem a členem vedení Školy Aria - celorepublikového sdružení talentovaných studentů z gymnázií a vysokých škol, které se kromě publicistických aktivit zaměřuje také na etiku, filozofii a rozvoj občanské společnosti.

JOSEF KUNEŠ

Narodil se v roce 1979 v Domažlicích. Nepochází sice z muzikantské rodiny, ale odmalička si doma s rodiči prozpěvovali a pravidelně společně navštěvovali Chodské slavnosti. Tam mu už tenkrát učarovaly dudy. Na ZUŠ v Domažlicích se učil hře na zobcovou flétnu, dudy a později i na klarinet u Vlastimila Konrádyho. Po vyučení složil talentové zkoušky na konzervatoř v Praze, kde ve třídě Květoslava Borovičky studoval hru na kontrabas. V současné době stále na konzervatoři studuje obor skladba u profesora Bohuslava Řehoře. Od dětství se zajímal o hudbu svého kraje. V patnácti letech založil vlastní lidovou kapelu, která od roku 1998 nese název Domažlická dudácká muzika. Josef Kuneš vystupuje taky s historickou kapelou Meluzíni, „dudáckým bigbítem“ Chodská vlna a je členem Komorního orchestru Domažlice / Furth im Wald, jehož dirigentem je Václav Cibulka. Aktivně spolupracuje i s Konrádyho dudáckou muzikou, Postřekovskou dudáckou muzikou, Mrákovskou dudáckou muzikou nebo Vojenským uměleckým souborem Ondráš. Sám dnes vyučuje hudbu v ZUŠ Domažlice a své znalosti chodského folklóru zúročuje v hudebním archivu Muzea Chodska v Domažlicích.

ŠKOLA ŽIVOTA

Frýdecko-místecká Škola života je denním stacionářem, jehož zřizovatelem je Okresní organizace Sdružení pro pomoc mentálně postiženým ČR. V současné době navštěvuje zařízení 18 klientů s mentálním a kombinovaným postižením ve věku od šestnácti let. Součástí denního režimu je tělesná příprava, stálé opakování základního učiva a schopnosti sebeobsluhy. U starších je kladen důraz na získávání nejrůznějších dovedností, na pracovní činnosti z oblasti gastronomie a na rukodělné práce. Podstatnou roli hrají také společenská, hudební a výtvarná výchova i zdravověda a lekce logopedie. Škola pořádá rekondiční a poznávací pobyty a má velmi bohatou klubovou činnost. Je pravidelným pořadatelem sportovních olympiád, kterých se účastní stovky závodníků s handicapem. Hlavním cílem Školy života je dosažení maximální možné nezávislosti klientů v osobním životě a úplná integrace osob s mentálním postižením do společnosti.

HURČÁNEK

Dětský folklórní soubor Hurčánek působí v Palkovicích jako zájmové sdružení od roku 2000. Zpracovává lidové písně, tance a zvyky ze svého blízkého okolí. V současné době navštěvuje soubor asi 35 dětí od šesti do osmnácti let. Pod vedením Lenky Tabachové, Miroslavy Kubalové a Yvony Hlisnikovské již dvakrát vystupoval na Sochových národopisných slavnostech ve Lhotce a pravidelně se účastní významných akcí v obci - otevření nové Základní školy, vystoupení v rámci 90. výročí založení TJ Sokol, dožínkových oslav nebo vítání prvňáčků. Svými písněmi a tanci zpestřuje setkávání palkovických seniorů. V červnu letošního roku soubor účinkoval na dětském folklórním festivalu v podhorském městečku Likavka na Slovensku společně s dětskými soubory z Maďarska, České republiky a Slovenska. V rámci Euroregionu Beskydy reprezentoval Palkovice na setkání družebních obcí v polské Porabce. S pásmem „Pospěšme do Betléma“ soubor již v minulosti vystupoval na pozvání rádia Proglas na vánočním koledování v Ostravě, na vánočním jarmarku v Palkovicích, v domovech důchodců a také na předvánočních setkáních rodičů a příznivců folklóru v Palkovicích. Na podzim roku 2006 cimbálová muzička společně se zpěváky souboru nahrála a v současnosti vydává své první CD, kde zní koledy ze zmíněného vánočního pásma „Pospěšme do Betléma“.

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ SLAVÍK MORAVIA

Občanské sdružení, které si klade za cíl zachovávat kulturní dědictví národa a předávat jej dětem a mládeži, založil v dubnu roku 2003 hudebník Jaroslav Vašenda. Sdružení vzalo pod svá křídla hudební školu VS-Music z Kozlovic a realizuje tak své poslání naplnit hudbou volný čas dětí. Příležitost studovat hru na nástroj dostávají i děti méně talentované či zdravotně postižené. I tady totiž platí v širším slova smyslu známé rčení „kdo si hraje, nezlobí“. Občanské sdružení Slavík Moravia pravidelně pořádá adventní koncerty vlastního souboru, ve kterém vystupuje 30 až 40 dětí, a během roku výchovné koncerty pro školy. Řadu vystoupení absolvuje taky asi desetičlenná taneční skupina Slavíci. Bývalí i současní žáci školy působí i v jiných souborech či orchestrech. Žákem Jaroslava Vašendy byl i letošní finalista soutěže SuperStar Martin Ševčík.

PĚVECKÝ SBOR ZŠ KOZLOVICE

Sbor pracuje v kozlovické škole pod vedením paní učitelky Evy Kvapilové šest let. Mladí zpěváci a zpěvačky se scházejí každý týden v pěveckém kroužku, aby si s chutí zazpívali nejen lidové, ale i populární písničky. Ve škole je o zpívání velký zájem. Poslední dobou ho možná posílila i skutečnost, že Martin Ševčík, účastník letošní soutěže Superstar, byl rovněž sólistou školního sboru. Každoročně se sbor účastní přehlídky ve Frýdku - Místku a vystupuje na akcích pořádaných školou. Děti pracují ve dvou odděleních - malí zpěváčci, od prvního do třetího ročníku, chodí do hudebně-pohybové průpravy, ti starší si rádi zazpívají a zahrají i na jednoduché hudební nástroje. Často si vytvářejí vlastní doprovod. Každý rok se děti těší na soustředění pod Prašivou, kde si užijí spousty zpěvu, tance a legrace.

SCHOLA KOSTELA SV. MICHAELA

Scholu při kostele sv. Michaela archanděla v Kozlovicích založil otec Miloš Gandera v roce 1986. Postupem času se ukázalo, že jde především o společenství lidí, kterým je spolu dobře a kteří kromě toho i zpívají. Schola se pěvecky nijak zvlášť nerozvíjela, ale zato organizovala akce pro ostatní občany Kozlovic. Členové scholy připravovali Mikulášskou nadílku, dětské karnevaly, podíleli se na organizacích plesů i krmášové zábavy. Mimo jiné taky pomáhali při děkanátních setkáních mládeže a zúčastňovali se přehlídek schol. Při zpívání je nejdříve doprovázela kytara, klávesy a flétna. Později přibyl kontrabas, klarinet, housle a perkuse. Na konci roku 2000 se podařilo členům scholy nahrát deset písní. Natáčení proběhlo během dvou odpolední v kozlovickém kostele a CD bylo hotové den před Štěd-rým večerem. Momentálně má Schola přibližně 15 členů, stále se ke zkouškám schází jednou týdně v půdní vestavbě kozlovické fary a svým zpěvem doprovází (nejen) nedělní liturgii v kozlovickém kostele.

KLÁVESOVÁ ŠKOLA LENKY LEPÍKOVÉ

Škola působí od roku 1997 při ZŠ v Kozlovicích. V současné době ji navštěvuje více než 30 žáků, kteří se systematicky vzdělávají ve hře na klávesové nástroje. Repertoár je různorodý, zahrnuje skladby nejrůznějších hudebních žánrů od „klasiky“ až po moderní populární hudbu. Děti účinkují také v hudebních pásmech, která se vážou k tradicím Velikonoc i Vánoc. Pro nejmenší publikum žáci školy připravili zhudebněné pohádky a některá pásma jsou určena i vyššímu stupni základních škol. S velkým úspěchem se například setkaly výchovné programy zaměřené na život a dílo slavných českých skladatelů. S takto zaměřeným pořadem klávesová škola vystoupila v řadě měst našeho okresu.

VALÁŠEK

Dětský folklórní soubor byl založen v Kozlovicích před 24 lety. Ve své umělecké práci navazuje na tradice lidové kultury podhůří moravských Beskyd. V souboru působí přibližně 50 dětí včetně těch nejmenších, které v tzv. přípravce vedou Irena Holubová a Květa Chýlková. Valášek má taky vlastní cimbálovou muziku s primáškou Gabrielou Petrovou. Během téměř čtvrtstoletí svého trvání soubor vystupoval na mnoha festivalech a slavnostech. Vánoční pásmo předvedly děti v loňském roce kupříkladu na pražském Václavském náměstí. Na pozvání se Valášek zúčastnil i soutěžního festivalu Visegrádské Vianoce v Dolním Kubíně na Slovensku, kde ve své kategorii získal první místo. Vedoucí souboru je Věra Valíčková, cimbálové muzice připravuje repertoár Dušan Strakoš. Vedení nácviku taneční složky se intenzivně věnují Veronika Fizková a Sandra Wesleyová. Cílem práce souboru Valášek je nejenom uchovávání tradic valašské kultury, ale také příprava dětí pro působení v souboru Valašský vojvoda v Kozlovicích.

SOUBOR LIDOVÝCH PÍSNÍ A TANCŮ Valašský vojvoda Z KOZLOVIC

Byl založen v květnu roku 1970. Navazuje na tradice tanečních skupin a hudeckých i cimbálových muzik, které působily ve vesnicích okolo hory Ondřejník na severním předhůří Beskyd. Soubor dnes zpracovává zvyky, tance a písně vycházející z regionu severního Valašska, lašsko-valašského i moravsko-slovenského pomezí. Čerpá z odkazu sběratelů Františka Sušila, Františka Bartoše, Antonína Pustky, Leopolda Víchy, Arnošta Kubeši, Vincence Sochy, ale i Leoše Janáčka. Tanečníci a hudebníci souboru vystupují v krojích rekonstruovaných na základě studia dobových materiálů z 2. poloviny 19. století. Výrazně na sebe Valašský vojvoda upozornil například v roce 1999, kdy reprezentoval Českou republiku na vánočním setkání s papežem Janem Pavlem II. ve Vatikánu. Valašský vojvoda zaujal posluchače a diváky téměř ve všech zemích Evropy a od loňského roku znají kozlovický soubor také v Japonsku. Vyvrcholením japonského turné byla účast na Českém národním dni na světové výstavě Expo Aichi 2005 v Nagoi. V letošním roce se soubor zúčastnil Mezinárodního festivalu slovanských vánočních zvyků Koljada na Ukrajině a Mezinárodního folklorního festivalu na Kypru. Soubor Valašský vojvoda spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem Ostrava, kde byly natočeny všechny snímky na CD Písně a tance z lašsko-valašského pomezí, Koleda je ve Vánoce, Slunečko vychodí, Gajdovali gajdoši… z Moravy a Slezska a Sedm divů Slezska. Valašský vojvoda vystupuje na všech významných folklórních festivalech v ČR a za své koncertní pořady a vystoupení získal řadu významných ocenění.

BARBORA ČECHOVÁ

Čtrnáctiletá Barbora bydlí v Ostravě-Plesné a navštěvuje 3.ročník osmiletého gymnázia Olgy Havlové v Porubě. Odmala se věnuje zpěvu a hře na klavír, ale také recitaci. Zpívá v Ostravském dětském sboru a sólovému zpěvu se učí v Základní umělecké škole Svinov. Barbora si zamilovala lidové písně a pravidelně se s nimi zúčastňuje nejrůznějších pěveckých soutěží. V letošním roce se v celostátní soutěži Zpěváček umístila mezi sedmi nejlepšími zpěváky. Tento úspěch jí zaručil účast na finálovém koncertě v Praze na Žofíně (říjen 2006).

PETRA HRUBOŠOVÁ

Třináctiletá Petra bydlí s rodiči a mladším bratrem Radkem v malé obci Veletiny. Do školy chodí v Uherském Brodě, kde také navštěvuje lidovou školu umění. Druhým rokem se tam učí hrát na klarinet, zvládá ale i flétnu a klávesy. Na ty se učí hrát sama, a proto ji prý taky nejvíc baví. Petra zpívá od první třídy. Jejím největším letošním úspěchem je 1. místo v soutěži Zpěváčků ve Velkých Losinách a titul Zlatý zpěváček. Písničky jí pomáhá vybírat paní učitelka Marcela Trtková. Největší radost měla, když ještě s dalšími dětmi mohla zpívat a nahrávat s Hradišťanem a Jiřím Pavlicou. Zazpívala si rovněž na CD cimbálové muziky Kunovjan. Každý pátek chodí Petra do Veleťánku, kam zároveň dojíždějí děti ze sousedních Hradčovic a Drslavic. Petra na sebe prozradila, že kromě muziky má ráda sladkosti. A to mnohem více než sport.

JOSEF ŠTEFAN

Všestranně nadaný třináctiletý Pepa k nám přijíždí až z Vlkanova v jihozápadních Čechách. Kromě hudební výchovy má ve škole rád češtinu, němčinu a přírodopis. Zato nemá rád nudu, a tak stále něco vymýšlí. Pro své spolužáky například zorganizoval nejen soutěž ve zpěvu, ale také soutěž krásy. V Základní umělecké škole v Domažlicích je zapsán hned do tří oborů: Kamil Jindřich ho učí zpěv, Alena Svobodová hře na klavír a Vlastimil Konrády hře na klarinet. Na es klarinet taky hraje v Chasnické dudácké muzice. V celostátní soutěži dudáckých a cimbálových muzik v Břeclavi, které se letos zúčastnili, obsadila muzika 2. místo a Josef navíc dostal zvláštní cenu poroty. Krásné 2. místo obsadil také v letošní soutěži Zpěváčků ve Velkých Losinách a zpěv by Josef rád studoval i na konzervatoři.

CIMBÁLOVÁ MUZIKA KOVALIČEK

První krůčky k založení dětské lidové muziky byly učiněny v březnu roku 1999 na ZUŠ Eduarda Marhuly v Ostravě - Mariánských Horách. Malí muzikanti začínali s jednoduchými party, dnes už však hrají náročnější notové úpravy, kde vedle tradičních hudebních nástrojů (housle, viola, cimbál, zobcová flétna, kontrabas) využívají i rustikální flétnu a grumle. V roce 2001 vznikla z hudecké cimbálová muzika. Její repertoár vychází z lašsko - valašského pomezí, odkud čerpá písně umělecký vedoucí Zdeněk Tofel. Děti si rády s chutí zahrají a zazpívají i písně ze Slovenska, Čech a dalších oblastí Moravy a Slezska. CM Kovaliček vystupuje jednou až dvakrát za měsíc na veřejných koncertech nebo folklorních festivalech. Stále častěji vyjíždí reprezentovat školu, město, ale i Českou republiku na prestižní akce do zahraničí. Muzika také natočila ve studiu 1 Českého rozhlasu v Ostravě pět nových snímků pro připravované CD ke 100. výročí založení ZUŠ Eduarda Marhuly. Od 1. září 2006 pracuje CM Kovaliček při ZUŠ Ostrava 1 na Sokolské ulici. Letos muzika postoupila na celostátní soutěžní přehlídku ZUŠ do Břeclavi, kde ve své kategorii získala 2. místo.

NO NAME

26. srpen 1996 byl den, kdy se poprvé sešla tehdy čtyřčlenná sestava kapely No Name: Viliam Gutray a tři bratři - Igor, Roman a Ivan Timkovi. Jako mladá studentská kapela se přihlásili na regionální festival autorské písně Košický zlatý poklad, ze kterého si odnesli 1. místo a možnost účasti na mezinárodním festivalu Bratislavská lyra 97. Přestože se neumístili v první trojici oceněných, začalo se v hudební branži o No Name mluvit. V roce 2000 No Name v nové sestavě vydává druhé album s názvem „Počkám si na zázrak“. V krátké době se stává nejprodávanějším, nejhranějším a na výročních cenách Grammy i nejčastěji oceňovaným albem. V roce 2001 si už písničky „Žily“, „Ty a tvoja sestra“ či „Ďakujem, že si“ zpívají i v České republice a No Name vydává třetí album „Oslávme si život“. Kmotrem alba je David Koller a singl "Nie, alebo áno" předpovídá albu úspěch jak v hitparádách, tak na pultech prodejen. V České republice se píseň stala nejhranější skladbou v rádiích za rok 2002 a kapela vyráží na samostatné turné po Česku. Konec roku 2002 zpříjemnily ještě dvě ocenění. Stříbro v celostátní anketě Zlatý Slávik 2002 a cena pro nejžádanější kapelu v rozhlasových médiích Grand Prix 2002. V současné době v kapele hrají Dušan, Igor, Ivan a Roman Timkovi, Vilo Gutray a Zoli Salai. Na podzim roku 2005 spatřilo světlo světa páté album „Čím to je“, které vyšlo současně na Slovensku i v České republice.